Měla by se společnost ČEZ zestátnit, nebo ne?

Milan Smutný
Milan Smutný
17.1.2024
DoporučujemeEnergetika
Měla by se společnost ČEZ zestátnit, nebo ne?
Měla by se společnost ČEZ zestátnit, nebo ne?

Zdroj foto: JE Dukovany, 24. 6. 2023. (Epoch Times) Analytický komentář převzato ze serveru epochtimes.cz

Otázka postátnění 30% podílu akcí ČEZ vlastněných minoritními akcionáři je v mnoha ohledech vysoce problémovou záležitostí.

Byla by nepochybně žádoucí s ohledem na základní požadavek na dostatek, bezpečnost, spolehlivost a cenovou dostupnost dodávek energie, tedy elektřiny a tepla. Hlavním ekonom ČEZ Pavel Řežábek totiž opakovaně prohlašuje, že ČEZ, a. s., je „obchodní společností, mající za úkol maximalizovat hodnotu akcií pro akcionáře“. Výše uvedené požadavky si má stát podle doslovného Řežábkova vyjádření na dotaz autora tohoto článku zajistit „někde jinde a jinak“.

Problémem je fakt, že ČEZ odpovídá za 80 % české energetiky. Český stát zastupovaný ministerstvem financí sice vlastní 69,8 % akcií, ale svůj vliv v dané zákonné úpravě může uplatnit jen ohledně hlasování o výši dividendy, případně uvalit na firmu vedle normálních i mimořádné daně.

Další problém ohledně možného postátnění soukromých akcií, tedy jejich výkupem, je vysoký podíl velmi vlivných institucionálních investorů z USA (penzijní fondy, fond BlackRock atd.).

Případné vykoupení akcií od minoritních akcionářů by vládu ČR a český státní rozpočet se závislostí na kurz akcií přišlo expertním odhadem na více než 250 miliard korun, protože bez výkupní prémie by český stát riskoval řadu mezinárodních žalob. To je částka, která by plánovaný deficit státního rozpočtu v roce 2024 vlastně zdvojnásobila na půl bilionu korun.

V tomto ohledu je zajímavé, co se událo kolem rozhodnutí francouzské vlády vykoupit 16% minoritní podíl společnosti Électricité de France od drobných akcionářů. Paříž za něj zaplatila 9,7 miliardy eur, když jednu akcii ocenila na 12 eur. To vedlo některé akcionáře k podání žaloby na příliš nízkou cenu. V červnu 2023 tato operace skončila stažením akcií EdF z burzy. Akcie francouzského energetického obra provozujícího mj. 56 jaderných reaktorů jsou násobně levnější než mnohonásobně menší společnosti ČEZ. Je však také pravdou, že EdF měla v roce 2022 čistý dluh 64,5 miliardy eur, kdy státní vlastnictví je nejen klíčové pro zlepšení ratingu firmy, ale základem pro novou plánovanou jadernou ofenzívu s potvrzením výstavby 14 nových jaderných reaktorů. To je zcela nezbytné i v náhradě za dosluhující reaktory ze 70. let 20. století.

Vláda ČR ovšem v energetické krizi roku 2022 komunikovala i ústy premiéra Petra Fialy potřebu postátnění. Na podzim 2023 se však Fialova vláda očividně zalekla reakce na dosavadní záměr přijít údajně s obecně platnou legislativou pro obchodní společnosti, jež byla dle kritiků šita na míru právě postátnění ČEZ (tzv. lex ČEZ) umožňující faktické zestátnění výroby elektřiny na základě souhlasu pouze právě 75 % hlasů přítomných na valné hromadě. Ta by vládě reprezentované ministerstvem financí umožňovalo vytěsnit zhruba 30 % menšinových akcionářů ČEZ za nákladově výhodných podmínek. Vláda od toho ustoupila, protože zřejmě akceptovala varování, že by došlo na žaloby a i mezinárodní arbitráže, protože mezi menšinovými akcionáři ČEZ jsou například i významné a finančně silné fondy z USA.

Nicméně s ohledem na plánovanou stavbu nových jaderných bloků, kdy 15. února má ČEZ, a. s., předat vládě ČR své doporučení ohledně vítěze tendru na stavbu nového velkého bloku v JE Dukovany s opcí na další tři reaktory, bude muset vláda, která má rozhodnout o novém jádru v květnu letošního roku, řešit složitou problematiku finančního zajištění největšího investičního projektu v dějinách země.

S ohledem na složitosti regulace v Evropské unii se předpokládá, že investorem a garantem nových reaktorů bude český stát. Financování má být zajištěno za podmínky schválení tzv. rozdílového kontraktu (contract for difference), kdy stát garantuje výkupní ceny elektřiny z nových bloků na úrovni ziskovosti a v případě vyšších tržních cen elektřiny se nadměrný zisk vrací státu a spotřebitelům.

Již mediálně komunikovaný tzv. investorský model předpokládá, že by kvůli výstavbě nových dvou bloků v Dukovanech a Temelíně vznikly společnosti Elektrárna Dukovany II a Elektrárna Temelín II, nebo jejich právní nástupci – akciové společnosti ve 100% vlastnictví státu. To by si samozřejmě vynutilo nějakou celkovou transformaci skupiny ČEZ, a. s.

V médiích je na téma ČEZ a jeho budoucnosti velmi aktivní analytik energetické firmy EPH a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr, který podle některých zpráv drží 1,3 % akcií. Média dávají neobyčejný prostor názorům M. Šnobra, za nimiž se skrývá prachobyčejný sobecký zájem: 1) Buď aby Česko žádné jaderné reaktory nestavělo, kdy v obhajobě tohoto názoru Šnobr neváhá spekulativně vyšroubovat cenu jednoho nového bloku nesmyslně až na 600 miliard korun. 2) Nebo aby stát tedy minoritní akcionáře vykoupil a k ceně akcií přidal mastnou prémii. Snaha dostat ze svých akcií maximum je legitimní, ale nesmí se zaměňovat za potřeby energetické strategie státu.

V médiích před několika dny zazněla informace, že v polovině ledna se měl sejít předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš a jeho místopředseda Pavel Cyrani se všemi pěti předsedy vládních koaličních stran. Schůzka nebyla ani potvrzena, ani vyvrácena s tím, že nepochybně na ní šlo o to, seznámit předběžně nejvyšší politiky vládní koalice s průběhem hodnocení tendru na výstavbu nových jaderných bloků.

Obecně již v médiích zaznělo, že z hlediska nabízené ceny bude mít velmi dobrou pozici nepochybně nabídka jihokorejské jaderné firmy KHNP. Současně se také mluví o tom, že nejvlivnější spojenec Česka, USA, bude mít nepochybně velký zájem na vítězství společnosti Westinghouse. Silný vliv má také v čele eurounijní jaderné aliance Francie, která pro vedení EU dokázala zlomit odpor Německa proti podpoře jádra s tím, že tato podpora se má vztahovat jen na nově budované zdroje. Proto jsou také slušné šance francouzské státní energetické společnosti EdF rovněž hodnoceny jako vysoké. Každopádně zřejmě všemi možnými kanály probíhají tvrdé lobbistické operace pro zajištění vítězství v této obří zakázce pro jednu z těchto tří firem na dalších 80 let spolupráce.

Český stát bude vedle technických otázek nepochybně řešit jako klíčovou ekonomiku výstavby a efektivitu výroby z jádra. Vláda by přitom měla zohlednit poslední vývoj, kdy vedení EU označilo jádro za udržitelný, a tedy i finančně podporovaný zdroj. Jestliže mají být výnosy z emisních povolenek namířeny výhradně na budování nových zelených zdrojů, tak by se na jaderném účtu pro financování nových bloků měly začít hromadit i tyto miliardy, pro něž zatím našel uplatnění, a které tvrdě politicky prosazuje pouze lidovecký ministr životního prostředí Petr Hladík, který jimi dotuje hlavně zámožné Čechy budující se svým kofinancováním solární zdroje. A také vyčlenil další miliardy na projekty typu „Přestav dům po babičce“, o který mají zatím zájem jen stovky lidí.

Kdyby vláda navíc lidem nabídla jaderné obligace s dlouholetým výhodným úročením a zajištěním třeba na penzi či studium dětí a vnuků, mohli by Češi rychle najít zajímavé zhodnocení slušné části ze svých tří bilionů korun, jež dosud většinou jen požírala inflace na jejich soukromých účtech.

Česko si za své peníze výhodně staví nové jaderné bloky, na příštích 80 let si současně zajišťuje energetickou a ekonomickou perspektivu a ruku v ruce s tím pomáhá financovat penzijní systém i vzdělání.“ No povězte, nebyl by to klíčový bod programu pro racionální politickou formaci a její vítězství v příštích volbách?

 

Sdílet

Komentáře

Pro komentování tohoto článku se musíte nejdříve přihlásit
© 2022 Asociace řidičů osobních vozidel. Všechna práva vyhrazena.