Také Češi mohou hojnou účastí v evropských volbách změnit dosud zelenou EU

Milan Smutný
Milan Smutný
9.2.2024
DoporučujemeGREEN DEAL
Také Češi mohou hojnou účastí v evropských volbách změnit dosud zelenou EU
Také Češi mohou hojnou účastí v evropských volbách změnit dosud zelenou EU

O personálním složení nové Evropské komise v Bruselu rozhodnou červnové volby do Evropského parlamentu ve všech 27 zemích EU.

Blížící se volby do Evropského parlamentu mohou přinést i pro ČR zásadní změnu. Množí signály o očekávané revizi dominantní klimatické politiky ztělesněné v ideologii Green Deal. Důvodem jsou mj. pro voliče nepřijatelné náklady zelené transformace.

Sedláci v řadě členských zemí Evropské unie již pár týdnů razantně politikům v Bruselu i svých vládních stran ukazují, co si myslí o jejich ideologii Green Deal (Zelená dohoda), o politice zelené transformace, nekonečných regulacích a pokřivených dotací. Zablokované metropole a klíčové dopravní tepny, hořící snopy slámy, rozlitá močůvka a vysypaný hnůj se ve Francii, Německu, v Polsku i v před centrálou EU v Bruselu staly tak silnými argumenty, že všude politici začali brzdit se svými plány, a to v čele se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ruší se zelené projekty transformace zemědělství včetně snižování objemu pesticidů, odstupuje se od plánů rušení dotací agrární nafty, přehodnocuje se spolupráce s nečlenskými státy, jež se svým exportem agrárních produktů do EU nemusejí dodržovat tvrdé unijní ekologické restrikce apod. Vláda ČR zatím říká, že za svými zemědělci stojí, ale hlasy sedlácké nespokojenosti hlavně kolem dotační politiky ve prospěch největších farem rostou i v Česku.

 

Samotné protesty zemědělců tyto ústupky v zelené politice samozřejmě dosáhnout nemohou. Počátkem června se totiž ve všech 27 členských zemích konají společné volby do Evropského parlamentu (EP). Poslanecká skupina Zelení/Evropská svobodná aliance včetně tří českých Pirátů, která v EP byla po volbách v roce 2019 čtvrtou největší frakcí, by podle průzkumu portálu Politico mohla ztratit asi třetinu ze svých dosavadních 72 křesel. Příznačný byl loňský doslova úprk z funkce „otce Green Dealu“, mocného místopředsedy Komise Franse Timmermanse zpět do nizozemské národní politiky. Ten si nepochybně dobře včas vyhodnotil, že jeho slavná zelená éra je v politice EK u konce, takže odešel z vrcholu ještě dříve, než by byl poražen. I když také v Nizozemsku dostal jako lídr sjednocené levice doslova nakládačku překvapivým vítězstvím krajní pravice v čele s Geertem Wildersem, vůdcem krajně pravicové Strany pro svobodu. Nic na tom nemění ani fakt, že Wildersovi se ani 10 týdnů po parlamentních volbách nedaří v Nizozemsku zformovat většinovou vládní koalici.

O prvním únorovém víkendu se evropští zelení na svém sjezdu ve francouzském Lyonu očividně rozhodli upravit jen obal své ideologie, aby byl před volbami do EU její zelený obsah více stravitelný, mj. právě pro sedláky. Stále doufají, že jak v EP, tak v národních vládách (jsou zastoupení v 6 vládách zemí EU včetně českých Pirátů v ČR) bude jejich politika zejména díky podpoře mladé generace ovlivněné klimatickou hysterií přijatelná. Buď musí přistoupit na kompromis, aby zachránili svůj svatý grál z Green Dealu, nebo se držet svých ideálů a riskovat, že jejich volání po ekologičtějším programu bude odsunuto na vedlejší kolej.

Ovšem realita je opačná: Zelení by mohli být v příštím parlamentu dle portálu Politico odsunuti na okraj rozhodování o klimatické politice, v příští Evropské komisi by měli jen malý vliv na evropskou legislativní agendu a byli by nuceni sledovat, jak pravicověji orientované shromáždění EU zpomaluje nebo dokonce ruší velké části Green Deal. Když dojde na peníze, tak zelené odhodlání Evropanů opadá, posteskl si belgický europoslanec Philippe Lamberts, který je jedním z dvojice lídrů zelené frakce v EP.

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP), která by se měla i po červnových volbách opět stát největší poslaneckou skupinou, si pravděpodobně bude moci vybrat, zda uzavře dohodu s politiky napravo, nebo nalevo, jak uzná za vhodné. Rýsuje se možnost, že by si pro spolupráci v novém parlamentu mohla vybrat očividně posilující nacionalistickou skupinu Evropských konzervativců a reformistů (ECR). S 62 poslanci vyznává umírněnou euroskepsi, anti-federalismus a konzervatismus, členem frakce jsou také čtyři europoslanci z ODS v čele s viditelným Alexandrem Vondrou, navíc místopředsedou ODS. Členy ECR jsou také poslanci italské vládní krajní pravice či polská nacionalistická strana Právo a spravedlnost. Očekává se rovněž vzestup francouzské, německé, rakouské i další pravice v zemích EU včetně jejích krajních frakcí. Na pranýři jsou mj. zákaz výroby spalovacích aut po roce 2035, emisní povolenky zdražující energie a jejich rozšíření z energetiky a průmyslu na bydlení, dopravu a další oblasti včetně dovozu komodit do EU, masivní násilná změna vytápění s přechodem na drahá teplená čerpadla, omezení produkce a spotřeby masa atd.

EPP již v posledních měsících koketovala s pravicí, když předseda EPP Manfred Weber (člen německé CSU) vedl agresivní kampaň proti několika novým zákonům o Zelené dohodě v legislativním balíčku Fit for 55 a pochodoval po boku mnohem konzervativnějších poslanců EP. Návrh volebního manifestu EPP do EU rovněž navrhuje zrušit plány na ukončení prodeje všech nových automobilů se spalovacími motory do roku 2035, což je ale klíčový pilíř Green Dealu. Ovšem členkou EPP je předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, vnímaná jako architektka a zastánkyně Grean Deal. Všeobecně se očekává, že 65letá Leyenová (z německé CDU) bude chtít kandidovat do funkce šéfky Komise podruhé. Pak půjde o součet hlasů v tajném hlasování poslanců všech frakcí EP. Přitom v roce 2019 zelená frakce Leyenovou v čele exekutivy nepodpořila.

Poslední krok Komise ovšem konzervativní pravici v EU i ve členských zemích spíše naštval. Evropská komise vyzvala, aby si EU stanovila cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. „Zdá se, že Komise je hluchá k rostoucím obavám o cenovou dostupnost Zelené dohody. To nepřispěje k tomu, aby lidé měli EU více rádi,“ citovala agentura Bloomberg Peter Vise, hlavního poradce společnosti Rud Pedersen Public Affairs v Bruselu, který předtím pracoval ve vysoké úřednické pozici pro klimatickou politiku EU.

Na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku na toto téma vystoupil i europoslanec ODS Alexandr Vondra, který je členem výboru pro životní prostředí (ENVI). Vondra vyzval europoslance, aby tak zásadní debatu přenechali novému parlamentu i komisi, které vzejdou z evropských voleb v červnu. „Připadá mi nehorázné toto téma řešit těsně před volbami a čtu v tom jasný rukopis zelených, kteří se velmi bojí, že ve volbách ztratí pozice napříč Evropou, protože už současné tempo dekarbonizace je pro lidi těžko únosné. Návrh je tradičně nerealistický, nelineární vůči současnému tempu snižování emisí a obsahuje mnohé problematické věci. Otevřené návrhy na politické zdražování masa, mléka a dalších bílkovin byly sice trochu otupeny ve světle současných protestů zemědělců, ale podstata narušení principů trhu i svobodné volby zůstává,“ řekl europoslanec Alexandr Vondra. „Na tak drastických návrzích by měl být společenský konsenzus. Politici, kteří toto prosazují, by měli vystoupit před svými voliči a nastínit, jakou jim chystají budoucnost. Budoucnost, kde si věci jako osobní automobil, leteckou dovolenou nebo maso vícekrát týdně mohou dovolit jen bohatí,“ dodal Alexandr Vondra.

Jeho opětnou kandidaturu do EP ovšem zhoršuje společná kandidátka koalice Spolu (ODS/TOP09 a KDU/ČSL), kdy je vedle něho jako ztělesněného pravicového konzervativce také Luděk Niedermayer z TOP09, který se vyprofiloval jako doslova zapálený stoupenec zelené ideologie a který se shoduje při hlasování i mediálních vystoupeních v podpoře unijní zelené tranzice s českými europoslanci za Piráty M. Gregorovou, M. Kolajou a M. Peksou.

Nepochybně půjde o to, aby si i čeští voliči, kteří byli k volbám do Evropského parlamentu v minulosti velmi vlažní (28% účast voličů v roce 2019), uvědomili, že tyto volby pro ně do geograficky i mentálně vzdáleného bruselského parlamentu jsou mimořádně významné. Vždyť v Evropském parlamentu schválená legislativa je po jejím přenesením do národní působnosti odpovědná už asi za 80 % všech českých zákonů.

Složení politických frakcí sestupně dle počtu poslanců v Evropském parlamentu: Evropská lidová strana (EPP, 187 poslanců), Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D, 148), Obnova Evropy (Renew, 97), Identita a demokracie (ID, 76), Zelení / Evropská svobodná aliance (Greens–EFA, 68), Evropští konzervativci a reformisté (ECR, 61), Levice v Evropském parlamentu - GUE/NGL (GUE-NGL, 39), Nezařazení (NI, 29 poslanců).

Rozložení současných europoslanců za ČR (21 celkem) dle zapojení do činnosti frakcí EP :

Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů/S&D: Radka Maxová (bývalá členka ANO přestoupila do Socdem)

Sdílet

Komentáře

Pro komentování tohoto článku se musíte nejdříve přihlásit
© 2022 Asociace řidičů osobních vozidel. Všechna práva vyhrazena.