Na serveru Echo24 dne 2.2.2023 vyšel článek, který sděluje, že dopravní experti a odborníci v otevřeném dopise prezentují cestu ke snížení emisí způsobených dopravou.
Abychom v tomto ohledu byli korektní, budeme se zabývat sděleními v tomto článku po jednotlivých částech. Uvádíme zdroj a odkaz na původní článek, a zároveň článek přepisujeme, tak abychom mohli komentovat jednotlivá sdělení.
zdroj: echo24 - SNÍŽENÍ RYCHLOSTI V RAKOUSKU
V prvním odstavci článku se dočteme nejprve následující:
"Dopravní experti z trojice rakouských univerzit navrhují snížení maximální možné rychlosti aut ve městech na 30 kilometrů v hodině a na dálnicích na 100 kilometrů v hodině. Vedlo by to podle nich k výraznému poklesu množství škodlivých emisí i záchraně lidských životů. O otevřeném dopisu odborníků informoval list Der Standard, podle něhož je ale nepravděpodobné, že by politici návrhy v dohledné době přetavili ve skutečnost".
V tomto okamžiku se setkáváme s typickým úkazem argumentačního faulu využívajícího představy čtenáře o autoritách, kterými by měli být dopravní experti trojice rakouských univerzit. V textu nejsou uvedeny informace o skutečné personální odbornosti expertů, dokonce ani vyjmenovány ony rakouské univerzity. Koresponduje to s podobnými postupy v případě závěrů vědců z IPCC - "všichni vědci se shodli"
Pokud je vydána takováto informace, je potřeba kriticky zkoumat motiv a důvody takového sdělení. Hlavní otázkou je, proč se zrovna dopravní experti zabývají tématikou úspory emisí z provozu osobních vozů. Zároveň je nutné se ptát, jak vzali tito odborníci do úvahy možná alternativní řešení ve vztahu ke svým stanoveným závěrům.
Dále se v článku píše:
„Experti z dvojice univerzit ve Vídni a jedné z Innsbrucku jsou přesvědčeni o tom, že pro snížení rychlostních limitů jsou „dobré vědecké důvody“. Je to nejefektivnější cesta, jak omezit emise skleníkových plynů v dopravě a závislost na fosilních pohonných hmotách, míní. Konkrétně by podle nich nové limity, mezi které má patřit i maximálně 80 kilometrů v hodině mimo město, vedly ke snížení emisí o 2,4 milionu tun oxidu uhličitého ročně, což je asi deset procent rakouských dopravních emisí z roku 2019.“
Není zde konstatováno, jak ke svým závěrům experti došly, tedy není popsaná metoda, a není ani zmíněn impuls, který byl příčinou jejich studie. V prvním odstavci se píše, že na základě jejich navrhovaného řešení dojde k „výraznému poklesu množství škodlivých emisí a záchraně lidských životů“. V další části článku je pak kvantifikovaná hodnota roční úspory emisí oxidu uhličitého a úspora je procentuálně vztažená k emisím z roku 2019. V tomto případě bych úsporu 10% nenazval významnou, ale spíše marginální. A je otázkou, jak do bude celé fungovat v reálu.
Je až fascinující, jak podobní experti přicházejí s taktikami, které budou znamenat další nařízení, omezení, restrikce komplikující každodenní život, ale nevezmou vůbec v úvahu současné možnosti, které nám nabízí technologie vyspělého světa. Místo toho, aby podobní experti začali tlačit na představitele Evropské unie (EU) a Evropské komise (EK) v zájmu přijetí legislativy pro syntetická paliva, předhánějí se v úvahách jak naši společnost omezit, ochudit a hlavně potrestat za každodenní hříchy.
Ve sdělení (jeden z podkladů pro balíček Fit for 55) EK ze dne 11.12.2019 se píše (str 11.)…..“současně by EU měla urychlit výrobu a zavádění udržitelných alternativních paliv používaných v odvětví dopravy“.
Syntetická paliva totiž mají obrovskou výhodu, že na ně jsou schopná jezdit i soudobá vozidla se spalovacím motorem, a po natankování takového paliva do, největšího nepřítele environmentalistů, auta Šetříte životní prostředí na 100% a ne jen na 10. Chápu, že tlak ze strany Volkswagenu na úředníky Evropské unie je motivován prosazením bateriové mobility a množstvím vynaložených prostředků na její vývoj, zároveň je nutné si však říct, že cesta syntetického paliva je mnohem šetrnější nejen pro přírodu, ale hlavně pro spotřebitele, jejich peněženky a mobilitu budoucnosti.
EU GREEN DEAL uvádí syntetická paliva jako zdroj 2,6% podíl pro paliva, ale snaha jednotlivých výrobců paliv například Saudi Aramco, je pokrýt těmito palivy evropský trh v řádech desítek procent. V takovémto případě zcela samozřejmě výrobci požadují stanovení nové legislativy a vyčlenění těchto paliv z trhu obchodování s emisními povolenkami (ETS). výhodou takového přístupu je, že není nutné rušit výrobu vozidel se spalovacími motory po roce 2035, a je to zároveň cesta i pro současné vyrobené vozy, jak se stát ekologickými.
Pokud se naivně domníváte, že vás Evropská unie nechá jezdit s benzínovými nebo dieselovými agregáty i po roce 2035, tak vězte, že díky zelené plísni na mozcích těch, kteří o nás rozhodují, bude ve finále tento slib ve jménu boje proti „klimatické katastrofě“ porušen a porušení vhodně okomentováno. Spíše se v poměrně brzké době setkáme i v běžné silniční dopravě s takzvanými emisními pokutami za „zbytečné přidání plynu“.
A nyní přichází otázka záchrany lidských životů:
„Změny by podle nich navíc zachránily život 116 lidem ročně a dalších 7000 by ušetřily zranění.“
Protože článek neuvádí způsob, jak by došlo k záchraně lidských životů, a není ani zřejmé, zda se tak jedná o vypočítanou záchranu lidských životů na základě snížených emisí z provozu, nebo o záchranu lidských životů díky tak nízkým rychlostem, tedy že díky moderním autům budou pasažéři vždy ochráněni. Pokud povedeme úvahy, že odborníky vedl k tomuto zjištění fakt že nižší rychlost znamená menší nebezpečí, pak můžeme směle konstatovat, a že se jedná pouze o nekvalifikovaný odhad, který nemusí a zřejmě ani nebude mít kýžený efekt. Něco o tom vědí v USA. Pomalu neznamená vždy bezpečně. Asi sami máte zkušenost z jízdy na dálnicích, že s dnešními moderními vozy je mnohem náročnější se soustředit při pomalé jízdě, než při jízdě svižné, ale podle rakouských odborníků možná nebezpečné. Montanský paradox je pak argumentem pro naše tvrzení. Jako Česká republika si zřejmě takovýto experiment dovolit nemůžeme, díky hustotě dopravy, kterou nám přináší geografická poloha. Předpokládám, na rozdíl od rakouských odborníků, že by se tím zvýšila pozornost všech řidičů na dálnici a dopravních nehod by spíše ubylo. Musím se však přiznat, že to je pouze můj soukromý názor a odhad, nikoliv teorie podpořená naměřenými daty.
redakce AŘOV: Josef Pátl